Lázně Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou největší a nejvýznamnější lázeňské město v České republice. Nachází se západně od Prahy asi 2 hodiny cesty. Byly založeny kolem roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV.. Během své existence zde hledalo uzdravení více než šest miliónů pacientů z celého světa.

V Karlových Varech vyvěrá více než šedesát teplých pramenů, z nichž je pro lázeňské účely využíváno dvanáct. Léčivé prameny vyvěrají v několika architektonicky zajímavých kolonádách podél říčky Teplé. Teplota jednotlivých pramenů se pohybuje mezi 34°C a 73,4°C. Jsou používány k pitné kúře, ke koupelím a dalším speciálním procedurám.

Karlovy Vary rovněž prosluly výrobou spotřebního zboží a potravin. Nejvýznamnějšími produkty karlovarského průmyslu je porcelán, minerální vody Mattoni, kosmetika, tradiční lázeňské oplatky a bylinný likér Becherovka, který je považován za 13. léčivý pramen.

Hotel Pupp

Tento hotel je nejtradičnějším a nejstarším karlovarským hotelem. V současnosti probíhají za provozu rekonstrukce vnitřní přestavby hotelu, jejichž cílem je vytvořit z Puppu opět prvotřídní podnik světové úrovně.

Lázně I

Stojíme před impozantní budovou Lázní I, jimž se také říká Císařské lázně. Budova je na exteriéru i v interiéru bohatě zdobena v duchu historismu a secese. Na průčelí čteme jména významných karlovarských lékařů, na čelním místě jméno Dr. Davida Bechera.

Vyhlídka Diana

Tuto masivní vyhlídku spatříme na zalesněném vrchu s názvem Výšina přátelství. Rozhledna byla postavena v návaznosti na zřízení pozemní lanové dráhy od Grandhotelu Pupp na Výšinu přátelství roku 1912. Diana je jednou z pěti vyhlídkových věží, které půlkruhem obklopují Karlovy Vary a umožňují tak nejširší škálu pohledů na proslulé lázně.

Vřídelní kolonáda

Nejslavnější karlovarský pramen můžeme spatřit v této kolonádě, kterou podle pověsti objevil Karel IV. při lovu jelena. Vřídlo má teplotu 72°C, tryská z hloubky kolem dvou tisíc metrů a má vydatnost dva tisíce litrů za minutu.

Tržní kolonáda

Kuriózní dřevěný objekt byl postaven koncem 19. století jako provizorium na deset let. Skutečností je, že tu kolonáda stojí již přes sto let a stala se neodmyslitelnou součástí města. Kolonáda kryje Tržní pramen a pramen Karla IV. Nad pramenem Karla IV. lze obdivovat rozměrný kovový reliéf představující objevení karlovarských zřídel Karlem IV..

Mlýnská kolonáda

Největší karlovarská kolonáda, která je jedním z tradičních symbolů Karlových Varů, byla vystavěna koncem 19. století podle projektu známého českého stavitele Josefa Zítka, tvůrce Národního divadla v Praze. Stavba se ve své době setkala se zničující kritikou, byla přirovnávána ke kuželové dráze či záhonu chřestu. Pro nedostatek finančních prostředků musela být redukována na přízemní trakt, ač byla původně koncipována jako dvoupatrová kolonáda. Udává se, že v kolonádě lze napočítat celkem 124 sloupů. Máte-li čas, zkuste tuto informaci potvrdit či vyvrátit.

Lázně III

Majestátní budova je postavena v duchu anglické neogotiky. Kromě k lázeňským účelům slouží Lázně III také rozličným kulturním pořadům.

Sanatorium Thermal

Šedá budova sanatoria stojí jako strážce při vchodu do lázeňského centra Karlových Varů. Svou stavební nedimenzovaností si Thermal vysloužil nelichotivý přídomek Betonový hrad.

Hlavní pošta

Hlavní pošta tvoří mezník mezi obchodní a lázeňskou částí města. Budova pošty byla postavena v roce 1903. Ve své době patřila k nejmodernějším poštovním zařízením Rakouska-Uherska.

Kostel sv. Petra a Pavla

Klenotem Karlových Varů je pravoslavný kostel sv. Petra a sv. Pavla. Stavba v klasickém byzantském slohu byla dokončena na konci 19. století. V interiéru kostela jsou bohatě zdobené ikony a malby, dary ruských hostů ze sklonku 19. století.