Praha - Staré Město

Karlův most

Karlův most, jedna z nejnavštěvovanějších památek Prahy, se díky svému častému zobrazení s Pražským hradem stal jedním ze symbolů města. Karlův most je z pražských mostů tím nejstarším. K jeho stavbě byl přizván roku 1357 sedmadvacetiletý stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř. Parléř založil mezi vltavskými břehy kamenný mostní spoj, který byl tak široký, že se na něm daly pořádat turnaje. Roku 1436 se tu dokonce takový turnaj opravdu konal. Délka mostu od věže k věži je 516 metrů, mostních oblouků je 16 a most dosahuje šíře 9,40 metru. Původně gotickou stavbu vyšperkovalo období baroka sledem soch a sousoší.

Staroměstské náměstí

Středu Starého Města už dávno dominuje Staroměstské náměstí s dvěma věžemi Týnského chrámu a Staroměstskou radnicí. I dnes Staroměstké náměstí představuje skutečný střed Prahy a tedy i Evropy.

Toto prostorné náměstí o více jak 9 000 čtverečních metrech bylo původně trhem pro Staré Město a v průběhu 11. a 12. století ležel ona královské korunovační cestě z Vyšehradu na Hradčany. Toto náměstí bylo svědkem velkých událostí jak slavných, tak tragických.

Staroměstská radnice

Radnice, která představuje dominantu Staroměstského náměstí, v sobě zahrnuje komplex několika staveb, postupně od 14. stol. připojovaných k původní radniční budově. Později objekt výrazně rostl až do dnešní podoby. Dnes slouží radnice především k reprezentativním účelům. Velmi vyhledávaná je zdejší svatební síň a unikátní pražský orloj, kde každou hodinu zahajuje kostlivec zataháním za provaz chod dvanácti apoštolů. Ti se postupně objevují v okénkách horní části orloje.

Palác Goltz-Kinských

Mezi přední ukázky rokokové stavitelství náleží paláce Golz-Kinských na Staroměstském náměstí. Palác byl postavem dle plánů Ignáce Dienzenhofera. Na průčelí paláce je deska na paměť Února 1948, kdy zde z balkónu promluvil Klement Gottwald.

Chrám Sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

Chrám patří mezi špičková díla obou Dienzenhoferů. Jde o mohutnou centrální stavbu s křížovou dispozicí, završenou masivní kopulí. Po mnoha bouřích vyprojektoval dnešní chrám K. I. Dienzenhofer r. 1732. Ten také prosadil zbourání staršího chrámu. "Novostavba" vyrostla tedy v letech 1732-1737.

Kostel Panny Marie před Týnem

Chrám Panny Marie před Týnem či Týnský chrám je jednou z nejmajestátnějších staveb pražské gotiky. Věže Týnského chrámu, vysoké 80 metrů, patří v Praze k nejušlechtilejším dílům svého druhu. Hned po Svatovítské katedrále jsou nejvyšší.

Týnský dvůr - Ungelt

Historie tohoto uzavřeného dvora se datuje do 11. století. Ve středověku bylo obchodním centerm a byly zde vybírány daně. Jménu Ungelt nám připomíná tuto středověkou funkci místa zvaného Týn: cizí obchodníci, kteří navštívili Prahu se zde scházeli a využívali ochrany vladaře, na oplátku platili daň z výrobků, které zde vyráběli, ukládali, prodávali či nakupovali.

Prašná brána

Na místě brány, které se kvůli jejímu špatnému stavu říkalo Odraná, vybudoval stavitel Matěj Rejsek pozdně gotickou Prašnou bránu, která své jméno získala v 17. století, kdy ji začali využívat jako skladiště střelného prachu. Dnešní brána je vysoká 65 metrů a vede na ni 186 schodů.

Obecní dům

V sousedství Prašné brány dnes dominuje celému náměstí Republiky krásný secesní Obecní dům, přesněji nazvaný Obecní a reprezentační dům hlavního města Prahy. Měšťanská beseda v roce 1901 požádala městskou radu o pomoc při vybudování nového polyfunkčního objektu, který by sloužil jako dějiště nejvýznamnějších reprezentačních, společenských a kulturních událostí v Praze.

Obecní dům tak často vstoupil do historie. Například v roce 1918 došlo v prostorách Obecního domu k ustavení Národního výboru, který zde dne 28. října vyhlásil samostatnost českého státu. Z novodobých událostí je třeba zmínit 26. listopad 1989, kdy se zde setkala delegace komunistické vlády s delegací Občanského fóra, jehož hlavním mluvčím byl Václav Havel. Toto jednání skončilo dohodou a předání moci představitelům sametové revoluce.

Židovská čtvrť

Židovská čtvrť je součástí Starého Města a je známá také jako Josefov, pojmenována po císaři Josefu II. Židovská čtvrť byla přičleněna k historickému centru Prahy v roce 1850. Pražská židovská komunita je jednou nejstarších v Evropě a žila zde po staletí, ale byla téměř vyhlazena za druhé světové války. Dnes je zde židovské muzeum o pěti synagogách, starý židovský hřbitov a obřadní síň. Více o Pražské židovské čtvrti zde.